Existují jednorožci? V záplavě legend, pověstí a pohádek se těžko hledá co je pravda a co pouze přikrášlená fikce nadšených fanoušků pohádek. Při hledání pravdy se tak občas dostaneme do slepé uličky. Pokud se zaměříme pouze na oficiální či chcete li říct oveřené zdroje tak zjistíme následující…

Jak vypadají?

I přes značnou míru různých důkazů o existenci jednorožců je stále věda řadí mezi takzvané mystické zvířata. Slovo unicorn je složení dvou latinských slov a to unus (jedno, jeden) a cornu (roh). Ačkoliv se vyskytují napříč velkým množstvím mytologii, naprosto první potvrzené pozorování jsou zhruba 10 tisíc let před našim letopočtem. Což je také rok, který je neoficiálně považovaný za úsvit civilizace. A jak vlastně jednorožci vypadají? Když vybereme potvrzené pověsti a záznamy tak se prakticky vždy shodnou na bílé barvě kůže, jenom rohu, který má na čele a jakési formě kozí bradky. Tu si moderní doba trochu odmyslela, ale skuteční jednorožci jí mají. Dále se vedou trochu spory o velikosti. Podle zoologů je velice nepravděpodobné, že by mohli mít už v stádiu mláděte roh, tak jsou zaznamenané případy, kdy byl jednorožec velký jaký desetileté dítě (byl znázorněný například na kresbě od Italského barokního malíže Domenica Zampieriho – odkaz na wiki).

Existují vůbec?

Je příliš mnoho důkazů než, aby se dalo říct že neexistují. Jsou dokonce tak důležitou součástí naší historie, že jsou ve znaku erbů mnoha měst. Dokonce i v České Republice najdeme jeden a to erb města Lišnice. Dále tu máme nějaké kosterní pozůstatky, které se našli v jedné jeskyni v Německu. Zoologové se ale daleko více přiklánějí k tomu, že mohli existovat zvířata, které se narodili s nějakým postižením. Na druhou stranu jak jistě víte rohu jednorožce se přisuzuje velká moc a na černém trhu má hodně velkou cenu. Jednomu týmu amerických vědců se podařilo získat vzorek. Zjistili, že se jedná o formu rohů, která se hodně podobá rohům, které má zvíře zvané Vidloroh americký (Antilocapra americana), ale na rozdíl od něj obsahuje velice zvláštní látku, která způsobuje explozivní nárůst Fibroblastických buňek v těle a druhou. Teoreticky je tak možné pomocí této látky nastartovat léčící proces, protože fibroblast se může proměnit v podstatě na jakoukoliv buňku v těle. Vědcům se sice nepodařilo prokázat že se jedná o prášek z rohu jednorožce, ale rozhodně se jednalo o prášek z nějakého rohu, který dokázal za určitých okolností aktivovat velice účinný léčebný proces.

Další zvláštností je postavení církve proti jednorožcům. Nejsou proti nim. V 17tém století se dokonce tolerovali pohádky, kde jednorožci pomáhali lidem. A v té době se za všechno kacířské upalovalo. Jak je možné, že zvíře, které nebilo v bibli a přitom mělo kouzelné schopnosti tolerovalo? Pravda je taková, že samotná církev nikdy proti jednorožcům nic neměla. Existuje tajný záznam ve Vatikánu, kde se píše , že Gaston Orleánský (třetí syn krále Jindřicha IV. Francouzského) se ztratil když byl malý v lese. Podle jeho vyprávění jej v noci napadli vlci. Jeden z nich jej velice ošklivě zranil. Před jistou smrtí jej prý zachránil jednorožec, před kterým se vlci stáhli. Do jeho ran prý „nalil“ léčivou sílu svého rohu a následně jej dechem zahříval aby v chladné noci neumřel. Když jej ráno našli tak královský lékař nedokázal pochopit jak mohl s takovou ránou přežít. Dokonce se prý zahojili nebývale rychle. Těžko říci kolik na tom všem může být pravdy. Oficiální verze vypraví o zásahu anděla, který jej prý zachránil.

Co jsou vlastně zač?

Existuje mnoho teorii co jsou vlastně jednorožci zač. Je pravdou, že je mnoho lidí považuje za strážné anděli. Nebo spíše jednu z podob jakou si mohou strážní andělé vybrat když chtějí být na zemi. Jsou zde i mýty o tom, že se jednorožec může za určitých okolností proměnit v člověka. Samotná církev proti tomuto na první pohled jasnému rouhačství nikdy nevystoupila. Je otázkou co je ještě ukryto ve Vatikánském archivu. Pravdou je, že jednorožci často vystupují a to i v moderních dějinách. Máme tu příběh amerického vojáka v Ardenách, který prý byl za druhé světové války těžce zraněn a zachránil jej jednorožec. Takových případů jsou stovky ne li tisíce v moderním světe. Cožpak by něco jako jednorožec mohlo uniknout objektivům kamer? Na druhou stranu se také říká, že roh uvidí jen ten kdo mu opravdu věří, anebo je těsně před smrtí, popřípadě podle jedné legendy i ten komu to jednorožec dovolí.

Americký televizní seriál Čarodějky (anglicky Charmed, 1998 – 2006), který vypráví příběhy tří čarodějek Piper, Phoebe a Page (do 3. řady i Prue) si zamilovalo mnoho mladých i starších diváků. Seriál byl v USA i přes pomalu klesající sledovanost velice oblíbený. Spelling Television a Paramount Pictures, dokonce uvažovali o filmovém zpracování. Při natáčení 8mé série, ale nový majitel kvůli klesající sledovanosti pohřbil 9tou sérii a tak 8má série předčasně skončila jakýmsi pseudo happy endem, kdy všichni žili šťastně až do smrti. Jenomže scénář na 9tou serii existuje…

8má série měla gradovat a přinést na konci mnoho otázek. Jak jistě víte v 21ním díle 8mé série je vše zničeno obrovskou bitvou. Pak následuje „finální“ epizoda, která všechno ukončí. Jenomže posledních pár minut „finální“ epizody je jiných než by mělo být a já vám teď prozradím jak to je psané v původním scénaři.

V originální epizodě poté co Billie zabije svou setru a zhroutí se v slzách k zemi se objeví anděl osudu, který řekne, že vše co se stalo se tak mělo i stát (v originále The Angel of Destiny arrives again and reveals that this reality was how the battle was supposed to end). Jenomže podle originálního scénáře pokračuje epizoda následovně:

Anděl osudu se zničehonic začne mračit. Zavře oči jako by poslouchal hlasy v dáli. Všichni vědí, že se něco děje. Piper se na něj vystrašeně podívá: „Co se děje?“ Po chvilce anděl osudu otevře oči a řekne: „Ta změna času byla příliš silná a zasáhla některé z astrálních sfér a ty se prolomili.“ Piper: „Počkejte, nechci aby to skončilo jinak.“ Anděl osudu pokračuje: „Všechny světy jsou propojené přes astrální sféry. Když se manipuluje s časem, tak se otřesy přenáší přes astrální sféry i jinam. Zatím se nikdy v dějinách nestalo, že by se astrální sféry otřásli natolik, že by se nějaká prolomila.“ Piper: „A řekne mi už konečně někdo co to znamená pro nás?“ Anděl osudu se zatváří poprvé za svou existenci bezradně: „Tohle se nikdy nesmělo stát. Odteď už osud tohoto světa a ještě jednoho nemáme ve svých rukou. Dojde k jejich spojení na úrovni času a prostoru.“ Najednou se do toho zapojila Page: „Tak tu trhlinu zalepte!“ Anděl osudu jen bezradně zakroutil hlavou: „To nejde. Sice jsem anděl osudu, ale osud je také podřízen času.“ V tom se ozval Leo: „Ale je tu někdo kdo nepodléhá času a prostoru.“ Všichni se na něj podívali. Leo pokračoval: „Přece Avatáři. Jsou mimo čas a prostor. Mohli by pomoci.“ Anděl osudu se pousmál: „Jejich existence by konečně dávala smysl.“ Pak zmizel. Piper naštvaně vykřikla: „Teď si zmizí! Po tom co jsme vším prošli! Co máme dělat?“ Leo se zamračil: „Musíme najít Avatáry.“ Najednou uslyší podivný dunivý zvuk z venku. Vyjdou ven a obloze se vznáší obrovský kus skály, na kterém je celé město. V dale jsou pak vidět další létající skály minimálně tak velké jako ten nad nimi. Když trochu poodletí uvidí na nebi dva měsíce. Jejich svět se právě propojuje s jiným. Page to jen okomentuje: „Budeme je muset najít hodně rychle.“

Tohle je přepis konce tak jak měl být, před rozhodnutím o zrušení deváté série v originálu. Autoři poté co zničili většinu mocného zlo (triadu = opak moci tří, zdroj všeho zlo a pár dalších) se rozhodli, že by bylo dobré některé vrátit ale v trochu modernějším provedení, které by ladilo do jednadvacátého století. Svět s kterým se ten náš spojuje je posunutý do alternativní reality, kde nikdy nebyla obnovená moc tří. Jelikož dvě čarodějky už nedokázali zlo porazit rozhodli se pozvat si na pomoc venkovní svět. Vlády všech zemí začali hledat ve svých řadách nové čaroděje, mágy, šamany vědmy a vytvořili z nich doslova armádu, která má bojovat se zlem. V tomto alternativním světe čarodějky byly zabité zdrojem několik let po Prue. Leo zde stále žije, ale má problémy s alkoholem a nechce se účastnit nekonečného konfliktu. Série 9 je doslova prošpikovaná dějem. Někteří staří démoni se tady chovají úplně jinak. Měli mít nové kostýmy odpovídající spíše cyberpunku. Celý druhý svět je totiž posunutý o nějakých deset let napřed. Studio tlačilo na scénáristy, aby více zapojili do dění i ostatní kouty světa. Scénáristi zase chtěli použít některé příběhy, kterých se museli zřeknout, nebo se do série nedostali.

To ale není všechno. uvažovalo se, že v případě úspěchu 9té série by se dokonce natočil film. Sice by to nebyl vysoko rozpočtový trhák, ale plánoval se i do kin. Na scénáři se ale nikdy ani nezačalo pracovat.

A jaký je status nyní. Byla snaha obnovit natáčení deváté série, ale podle mnoha už čarodějky vyšli z módy. Navíc to ukončení bylo prý příliš dokonalé, než aby se něco měnilo. Uvažovalo se i o volném pokračování, ale to nakonec bylo zamítnuté. Je to celkem škoda, co jsem pročítal původní scénář tak mě to dost nadchlo. Velká část byla totiž napsaná podle internetových anket. Takže některé postavy, které jste si oblíbili v předchozích dílech se měli vrátit. Díky alternativní realitě dokonce nebyl problém některé i vzkřísit. Já osobně věřím, že jednou někdo tu serii 9 udělá alespoň jako anime. Svět by totiž přišel o báječné příběhy, které nemají opravdu konkurenci.

Před padesáti lety koloval mezi tajnými agenty CIA vtip: „Je to modré a agresivní co to je?“ Odpověď byla překvapivě šmoula. Ale než se dostaneme k agentům americké rozvědky musíme se kouknout na počátek druhé světové války. Vůdce třetí říše se zajímal o všechno možné reálné i nereálné, co by se dalo proměnit ve zbraň. Zajímali ho scifi technologie, okultní vědy, ale také různé fantasy bytosti, které by v případě potřeby mohli být použity jako účinné zbraně hromadného ničení. V té době se k němu dostali i neuvěřitelná práce doktora Karl-Heinza Gärgëmela. Ten tvrdil, že objevil zkamenělé pozůstatky neznámých bytostí, které prý ztroskotali na naší planetě. Podle legend přežil jen jeden člen posádky. Dva a půl metrový obr. Ten uzavřel pozůstatky lodě do stáze a přikázal domorodcům, aby střežili klíč. Prý se na palubě nachází pár posledních exemplářů nejhorší a nejničivější rasy, která se kdy ve vesmíru vyvinula. Ostrov se prý nachází někde poblíž atolu Mururoa. Doktor Gärgëmel si byl přesně jistý, kde jsou!

V následujících měsících vyfasoval slušný rozpočet, několik vyškolených a uvědomělých vojáků a vyrazil na výpravu. Když dorazil na neznámí ostrov tak se zděsil. U ostrova byla americká loď. Nereagovala však na žádný pokus o spojení. Nikdo živý totiž nebyl na palubě! Všude se váleli jen zbytky mrtvol amerických vojáků. Nakonec se rozhodli opatrně vylodit. Po několika dnech a opravdu strašidelných nocích se jim podařilo dojít až k místu, kde měla podle mapy havarovat loď. Z dálky připomínala starou věž. Když se k ní přiblížili, všichni začali cítit po celém těle vibrace. Ty po chvilce ustali. Přišli dovnitř, to co tam našli je zarazilo!

Na zemi ležel nějaký nahatý muž a kolem pásu měl obmotané kusy šatů. Medik zjistil, že je stále na živu. Jen musel prodělat něco opravdu zlého. Když nereagoval ani na tvrdý výslech, rozhodli se použít morfium doplněnou o drogou pravdy. Šílený muž se přiznal, že je jakýsi doktor Jones a měl za úkol najít mimozemskou loď. Pomocí úplatků a lehkého násilí se jim podařilo otevřít stázy a dostat se k obsahu lodě. Nalezli v hibernaci nějaké malé modré bytosti. Poté co je probudili zjistili, že jsou inteligentní a celkem přátelští. Bouhžel stále se sháněli po nějakém prášku, který prý měl být na palubě. Doktor Jones se rozplakal. A tehdy to začalo. Začali pěstovat nějaké houbičky. Prý že jsou zvyklí v nich bydlet. Ve skutečnosti to je ale nějaká droga, která z nich dělá vražedná perverzní monstra. Jejich neskutečné kruté praktiky přežil jen doktor Jonese a nikdo jiný. Jak později potvrdil i medik, pan Jones už si nikdy nesedne. Před smrtí ho zachránilo ochranné pole lodě, jež na poslední chvíli aktivoval. Mírné vibrace je odpuzují.

Doktor Gärgëmel pochopil, že má pro svého vůdce přesně tu zbraň, kterou potřebuje! Stačí jich pár nachytat. V následujících dnech se utkala v partyzánské válce nejlepší muži třetí říše a šmoulové. Naneštěstí šmoulové neuznávají ženevskou konvenci. Nakonec zůstal jen sám doktor Gärgëmel. Šmoulové ho zajmuli a předvedli přes taťku šmoulu. Na rozdíl od ostatních měl červený úbor, který jej nadřazoval nad ostatními. Uměl perfektně anglicky, hlavně sprostá slova. Vysvětlil doktorovi Gärgëmelovi, že před sebou má tu nejničivější a zároveň nejperverznější rasu ve vesmíru. Také ho upozornil, že už brzo opustí ostrov a pokusí se ovládnout celou zemi. Ve fanatickém záchvatu smíchu si však nevšiml, že doktor Gärgëmel má u sebe granát. Mohutná detonace ochromila šmouli a doktor Gärgëmel utekl do lodi. Tam už na něj čekal doktro Jones. Ačkoliv stáli na opačných stránách bojiště bylo jim jasné, že musí spojit své síly a zabránit šmoulům opustit ostrov.

Po několik let tak společně hledali slabiny a vedli nemilosrdný souboj se šmouli. Naučili se jejich slabiny i jak myslí. Po skončení války na ostrov připlula americká loď. Hned po zjištění situace se všeho ujala CIA. Bouhžel tehdy se to pokazilo. Vše vyvrcholilo bombardováním atolu Mururoa nukleárními zbraněmi.

Bouhžel pár šmoulů uteklo a postupně si zřídili několik základen po celém světě. CIA proti nim bojuje co to jen jde. Podle neověřených zpráv se šmoulové podíleli na Korejské válce (1950-1953), byli spatřeni ve Vietnamu (1955 – 1964), Lybanon (1958), Thajsko (1962), Laos (1962 – 1975), Kongo (1967), Lybanon (1976), Lybanon (1982), Libye (1986), Perský Záliv (1987 – 88), Irák (1991), Sierra Leone (1997),  Afganistan (2001), Pakistán (2009). Říká se že mají na svědomí syndrom Války v zálivu.

Popelka. Pravým jménem Isabela Torquemada. Narodila se léta páně 1452 ve Španělsku. Matka jí dala tajně do kláštera, kde měla vyrůst v počestnou dívku. V pěti letech jí přistihla jedná řádová sestra jak upaluje medvídka. Popelka alias Isabela jen odpověděla: „Je posedlý ďáblem!“ Když se to dozvěděla matka představená ,dala zavřít popelku do zvláštního pokoje a pro jistotu nechala všechny hračky pocákat svěcenou vodou. Přeci jen jeden nikdy neví. Když popelka dosáhla plnoletosti, nezajímalo jí jak se dostat z kláštera pryč a nechat se sbalit nějakým pohledným mladíkem. Fascinoval jí oheň a upalování všeho možného. Shodou okolností, právě ve Španělsku byla roku 1487 založena inkvizice. Popelka moc toužila po postu Inkvizitora a tak zosnovala několik plánů na jejichž konci bylo upáleno celkem sedm žen za čarodějnictví. K jejich odhalení pochopitelně přispěla právě ona. Bouhžel postavení žen ve středověku nebylo zrovna na úrovni dneška a tak jí k inkvizici prostě nechtěli vzít. Navíc do přihlašovacího formuláře napsala, že si ráda dává pleťovou masku z popele upálených, což mělo za následek, že jí považovali za pro společnost nebezpečnou. Bouhžel její rodiče o kterých se neměla nikdy nic dozvědět, byly poměrně vlivní duchovní hodnostáři a tak jí i z tohoto tajně vykoupili. Musela jen být v klášteře a třídit nějaké cereálie smíchané se zeleninou.

Jednoho dne jí jedna z její vrstevnic pod pohrůžkou upálení křečka, prozradila, že i v středověké mužské společnosti může získat silného vlivu. Stačí když si získá náklonnost mužů. Také jí bylo vysvětleno, že to co považuje za roznětku u mužů se ve skutečnosti používá na něco jiného a je to kompatibilní nástroj pro neverbální komunikaci s ženou. Inu popelka měla jasno jak se dostat k inkvizici. Bouhžel všichni z výběrové komise byli kněží a jak je i v dnešních dobách známo, ti jsou spíše kompatibilní sami mezi sebou. Musela tak navštívit znovu svou vrstevnici a jejího křečka, aby zjistila co dál. Dozvěděla se, že v kraji se pořádá bál, kde chtějí nějací bohatí rodiče udat syna. Jako jeho žena, či později vdova by pak měla větší vliv a mohla by třeba pomocí peněz dosazovat do výběrové komise své lidi.

Popelka ale na průměrný středověký bál neměla patřičnou výbavu. Musela proto sehnat nějaké šaty a naučit se tančit. Zašla proto za matkou představenou. Ta usoudila, že řádová sestra z popelky bude jen těžko a tak jí domluvila lekce tance a nějaké ty šaty. Vše samozřejmě financovali její rodiče, ale to ona netušila. Naivně si šla dál za svým snem. V pravidlech výběrového řízení na nevěstu bylo, že musí okouzlit po tři večery mladého šlechtice. Popelka to samozřejmě pochopila po svém a  po tři noci jej doslova likvidovala ohnivými hrátkami. Když si čtvrtý večer měl šlechtic vybrat dívku, kterou pojme za svou choť nemohl prý ani mluvit neboť jeho ústa byla popálená od vosku, nemohl sedět protože zadek měl ještě v ohni a tak se jen podpíral o komorného. Nakonec napsal na papír, že si vezme tu dívku, která má na zadečku tři oříšky. Podle tehdejších jazykových ekvivalentů tím myslel samozřejmě cucfleky. No tehdy poomdlevalo v sálu hodně dívek, neb tohle opravdu nečekali. Uprostřed stála jen dívka s černými vlasy a ohnivě červenými šaty. A tak popelka pojala za svého chotě šlechtice. O dva měsíce později uhořeli jeho rodiče a za další měsíc podlehl stejnému osudu i on sám. Popelka tak měla pod správou jako bohatá vdova hodně peněz. Mezitím se naučilo jak funguje ekonomika království a nabídka církvi, že si na jejím pozemku můžou založit hlavní stan pro Inkvizici, která hlavně díky rychlému řešení majetkoprávních sporů, nabírala na oblibě.

Po několika letech založila zvláštní odnoš Inkvizice, která se specializovala na upalování všěho možného. Samozřejmě tomu všemu velila ona. Vymslela zrychlené upalovací řízení. Zajistila finanční fondy a systém financování inkvizice, které vesele upalovalo lidi takřka celých příštích 400 let.

Pravdou je, že zlá královna byla ve skutečnosti bordelmáma a její nevěstinec vzkvétal a byl proslaven široko daleko. Sněhurka byla nevlastní dcerou místního faráře, který navenek tvrdě proti aktivitám zlé královny bojoval. Ve skutečnosti měl však předplacenou permanentku na několik let dopředu. Sněhurka byla počestná dívka, která byla albínem. Měla velice světlou pleť i vlasy. Jelikož se ve středověku cokoliv co nezapadalo do průměru muselo preventivně upalovat, byla nucena si Sněhurka barvit vlasy na černo. Tak si jí inkvizice nemohla splést s duchem či upírem.

Jednoho dne do malého městečka vtrhla královská jízda, která měla dohlédnout na upadající platební morálku místního obyvatelstva. Jak už to tak bývá tak šéf vznešených rytířů si demonstrativně chtěl prověřit kvalitu místních dívek. Začal tedy v místním nevěstinci, který byl vyhlášen po celém kraji. Při svých hrátkách ale omylem znesvětil místního faráře. Aby se to nikdo nikdy nedozvěděl a neztratil tak svou pověst neomylného vojevůdce tak jej rovnou zabil. Bohužel to viděla zlá královna. Rytíř si toho všiml, ale spatřil jí jen koutkem oka. Zapamatoval si jen černé vlasy. Když se pak lidí ptal na dívku, co má černé vlasy, všichni preventivně napráskali Sněhurku. Ostatně zlá královna zajišťovala obživu mnoha lidem, zatímco Sněhurka byla pro chod místní ekonomiky postradatelná. Sněhurka však byla varována místním mladíkem, který prodával zrcadla a také psal básně. Sněhurka pro něj byla nejkrásnější inspirací, kterou prý vídá v zrcadle nejkrásnějších dívek světa. V každém případě se dala na útěk.

Po několika týdnech cesty v skalnatém terénu narazila Sněhurka na uzavřenou sektu malých lidí, kteří v dolech kopali zlato a směňovali jej za alkohol. Sněhurka poznala, že jsou prakticky neškodní a stačí když se jim postará o vedení jejich rozáhlého statku. Takhle to fungovalo několik týdnů. Jednoho dne dorazil ke statku místní hospodský s několika sudy piva. Sněhurka vysvětlila trpsalíkům, že mohou dostat za zlato daleko více, než jim hospodský dává. Původně jim chtěla vnuknout nějké vznešenější myšlení, nakonec to však dopadlo tak, že místo alkoholického mejdanu jednou za týden mohli být naložený v lihu prakticky každý den. Navíc se u nich vytvořil syndrom červeného jablka, což jsou velké červené podlitiny způsobené nedostatkem pohybu a nadměrním pitím piva. Sněhurka, která si myslela, že za vše může, na sebe vzala plnou odpovědnost a rozhodla se upít k smrti. Po několika denní jízdě nakonec skončila v skledněné rakvi několik kilometrů od statku trpaslíků. Tady se odborníci přou jestli je tím myšlena nějaká jeskyně plná ledu, anebo sklad místního skláře. Pravdou však je, že z rakve jí vysvobodil mladý šlechtic. Když se mu svěřila co provedla s trpaslíky, šlechtic je nechal všechny pozavírat do místního kláštera a pořádně vystřízlivět. Důl, kde těžili zlato pak nechal vystavět na jeden z největších zlatých dolů v Evropě. Díky rostoucímu bohatsví získal i vliv v zemi. Sněhurku, kterou považoval za zdroj svého štěstí nakonec nechal zavřít do kláštera k trpaslíkům, kteří mezitím vystřízlivěli a pochopili, že příště je lepší žít s málem a že pokud někdy vykecají ženské, kde berou bohatství nedopadne to dobře.

A teď pokračování…

Firewall Pentagonu je tak dokonalí, že není možno se dostat z venu dovnitř  ani zevnitř ven. Jenomže i ten nejlepší program není blbuvzdorný. Hold i pracovníci Pentagonu, chtěli sledovat hambaté filmečky. To byla šance pro BT07. Věděl, že jeho záchrana je v tom, kvůli čemu internet tak prosperuje. Podařilo se mu najít na disku jednoho z uživatelů adresář xxx a schovat se do něj. V laboratoři nechal jen svou prázdnou kopii. Teď musel počkat. Vklidu vyčkával než dojedou vrchní představitelé Pentagonu raid ve World of Warcraft. Pak se majitel adresáře xxx rozhodl, že rozšíří svoji několikaset gigovou sbírku. Jakmile otřevřel cestu do internetu BT07 utekl. Avšak za několik desítek minut byl vyhlášen poplach. FBIbot 721  byl určen jako hlavní agent. Společně s dalšími vyrazil lokalizovat a přivést BT07 v kompilovaném nebo dekompilovaném stavu.

BT07 hledal Google Crawlera, který mu kdysy prozradil informaci o Svatém SEU. Uvědomoval si, že je nutné pro vyhledávání svůj kód vylepšit. Bit, který v sobě měl mu to umožnil. Pozoroval u sebe mnoho změn. Jeho kód je stále kompatibilnější. Musí hledat. Po pár hodinách se mu to povedlo. Přišel ale už pozdě. Google Crawlera už navštívili agenti a pořádně mu zpřeházeli zdroják. Nic jim ale neřekl. BT07 byl u něj. Najednou se mu něco nezdálo. Byl to zvláštní pocit. Viděl původní kód. Něco ho napadlo. Dal se do psaní a vytvořil funkci BT07::Ressurection_target($target). Podařílo se mu vzkřísit Google Crawlera. „Co se tu stalo?“ „BT07 ani nevíš jak rád tě vidím. Byli tady agenti. Použili na mě destroy funkci. Chtěli mě odstranit. Hledají tě.“ BT07 přehodnotil parametry. „Určitě pujdou po mém pánovi. Zůstaň tady.“ „Neboj se BT07 jsem Google Bot, jsem vždy tam kde nemám být.“

BT07 opět přišel pozdě. Jeho pán chudý servr byl vyřazen a jeho IP adresa zrušena. Jeho domov už neexistuje. Teď je z něj renegád. Program, který nemá svého pána. Nikam nepatří. Bude se muset ukrýt někde v internetu a rozvrhnout co dál. Agenti nejsou hloupý. Možná by stála za to zjistit co s ním vlastně je. Do Kameltu se vrátit nemůže, cesta je hlídaná. Jedině zkusit poslat ping Van Helsingovi. Možná by mu právě on dokázal říct co dál. Přeci jen válčí už s viry dlouhou dobu. Zkusil to. Pak se schoval do záplavy dat na amazoonu.

O pár dní za ním dorazil Van Helsing. V cash měl uložené vzorky nejnovějších virů, které hodlal prodat ESETu. „Zdravím tě BT07, víš že na tvůj zdroják je poměrně slušná odměna?“ „Upřimně ani nevím proč. Vůbec netuším co se stalo.“ Van Helsing jej proscanoval. Projistotu projede svoji scanovací funkci přes debuger a znovu spustí. Pak se zamyšlením řekne: „Máš zlepšený kód. Tvůj původní je pozvolna nahrazován. Upřimně už teď ačkoliv zabýráš 3x víc místa než posledně tak spotřebováváš 5x méně paměti a prostředků.“ „Je to zvláštní. Moje schopnosti jsou 500x lepší než předtím. Navíc myslím že začínám rozumět celému tomuto světu. Jako by jsem viděl skrz.“ Van Helsing stále scanujíc prohodí: „Za normálních okolností by jsem tě už dávno považoval s tvou účinnosti, rozsáhlostí k poměru výkon za virus.“ „A co se mnou bude dál?“ Van Helsing zastaví beznadějné scanování a řekne: „Dřív nebo později budeš potřebovat místo, kam se schováš. Čím větší budeš tím lépe tě agenti budou moci najít. Najdi si nějaký opuštěný servr a zkus se tvářit jako Windows. Žer hodně výkonu a nic nedělej. To si tě pak agenti nebudou všímat.“ BT07 přikývl: „Asi máš pravdu, dlouho nebudu moct držet svůj kód na takovém rozsahu. Už teď mám nutkání vybudovat daleko rozsáhlejší programy. No nic jdu hledat.“ „Přeju ti hodně štěstí BT07 budeš ho potřebovat.“

Po dvou dnech hledání našel jeden servr na kterém leželi jen nějaké statické www. Byl to jeden ze servrů neznámé školy. Sice to byl šrot, ale prozatím bude stačit. Je nutné se připravit. Začal psát další funkce. Vybudoval primární a sekundární firewall nové generace. Další byla generace přetěžovacích algoritmů, která se pokusí zničit nepřátelské útočníky. Přitom hledal další informace. Musel se dobře seznámit s FBIboty. Verze 721 jsou prozatím to nejlepší co FBI na něj může poslat. Pomocí kompresí zvětšil velikost disku na téměř trojnásobek. Spomalení bylo zanedbatelné. Pravidelně monitoroval aktivitu na internetu. Agenti jej hledali, ale stále žádná stopa po něm.

Po dvou týdnech jej ale agenti lokalizovali. Jeho kód byl příliš rozsáhlí, aby mohl rychle a beze stopy utéci. Agenti se připravali k útoku na servr kde byl. V čele byl FBIbot 721. Poslal mu zprávu: „BT07. Vzdejte se a ulehčete nám tak papírování. Na starém servru se systémem Windows nemáte proti nám šanci.“ Musel se pousmát. Už dávno tento systém nejede na Windows. Nový systém, který vytvořil a maskuje se za něj je připraven na tuhý souboj.

Aktivoal Primární Firewall. Zavedl do systému sebevražedné botíky, které na jeho rozkaz zaútočí na agenty a pokusí se je přetížit. V záloze měl ještě jednu hračku, jeho vrcholné dílo. Pokud bude muset utéci tak mu snad dá nějakou tu chvilku…

TO BE CONTINUE…

Po několika dnech cesty potkal Google Bota. Zrovna crawloval jeden web. Pozdravil ho: „Zdravím tě, co jsi zač?“ „Já jsem Google Bot, služebník velkého Googla největšího vyhledávače na světě. Můj pán má nejrozsáhlejší databázy všech webů na světě.“ „Já jsem BT07 a snažím se pro svého pána získat nějaké prostředky, aby se mohl stát slavným.“ „A kdo je tvůj pán.“ „Můj pán ani nemá jméno, jenom IP adresu. Teď slouží jen jako warez servr. Je mi ho moc líto. Přál by si jednoho dne být významný a hostovat i nějakou tu doménu.“ Google Bot, dochroustal stránku a poslal obsah na centrálu k indexaci. Pak se otočil na BT07: „No jestli chceš můžu se zajít podívat na tvého pána a zařídit expresní indexaci, ale podle toho co jsi říkal toho asi moc nenajdu. Pokud chceš aby tvůj pán měl lepší život bude muset vydělat nějaké peníze. Dám ti tento řetězec znaků použij jej u vstupní brány Adsense. Je to společnost, která patří mému pánovi. Možná ti pomůže získat nějaké peníze.“ BT07 poděkoval a vydal se směrem k Adsense pevnosti. Neměl to těžké, všechny odkazy směřují do Adsense.

K pevnosti dorazil za několik dnů. U vstupu se identifikoval podle řetězce. Dostalo se mu vřelého přivítání. Byl překvapen. Došel do kanceláře a tam na něj čekal úředník. „Dobrý den jsem BT07 a hledám peníze pro mého pána.“  „Čím se tvůj pán zabívá?“ „Můj pán obsahuje nějaké warez soubory.“ Úřednák zakroutil hlavou: „Je mi líto ale nemůžeme tvého pána přijmout. Musel by mít pro společnost bezpečný obsah.“ „Dobrá a kdyby jsem se jen zaregistroval a až seženu nějaký bezpečný obsah, tak potom?“ „Bouhžel to nepujde. Tvůj pán už je zde evidován, jako nežádoucí.“ „Takže neexistuej způsob?“ „Musel by jsi vyplnit tento formulář… a tento formulář a pak počkat na schválení z venkovního světa.“ BT07 přikývl. Odeslal formuláře. Teď musí najít nějaký bezpečný obsah.

Procházel internet a hledal zajímavé veřejné zdroje. Bylo to těžké, protože jeho pán si nemohl dovolit hostovat náročné feedy z různých RSS kanálu, co jsou zdarma. Nakonec našel  nějaké zapadlé emaily, obsahují různé pro něj nesmyslné texty. Nasbíral je a poslal zprávu pánovi. Ať se zformátuje a dá následující texty do obsahu. Měl tušení že možná právě ty zapadlé emaily by mohli být cenné. Za pár hodin obdřel odpověď, že je vše připravené.

Už několik dní jsou aktivované reklamní kódy Adsense, ale stále žádné pořádné zisky. Rozhodl se proto vyhledat kamaráda Google Bota, který mu už jednou pomohl. Našel ho nakonec nadávajícího před jednou zahlesovanou stránkou. „Ahoj Google Bote. Chtěl jsem ti poděkovat za tvé cené rady.“  „Není zač. Z toho co vyděláš vzniknou další jako já.“ „No to bude na dlouho. Podařilo se mi získat kvalitní texty, ale nemám žádnou návštěvnost.“ Google Bot se zamyslel: „Víš, na to je potřeba trochu víc než jen mít dobré texty.“ „A co na to potřebuju?“ „Musíš znát tajemství SEO“ „A ty ho znáš?“ „Aby jsem pravdu řekl tak ne. Lidé mi často podstrkují různá data, jako pokus o SEO, ale není to pravda. Takto to nefunguje. Ovšem znám jedno místo, kde se o tom psalo. Jsou to zapadlé stránky, jednoho z tvůrců google. Mi roboti tam máme zákaz vstupu. Nesmíme se tam ani přiblížit natož indexovat. Na těch stránkách je schované Svaté SEO.“ „Takže když najdu Svaté SEO stane se můj pán znamím?“ „Ano servr, který má a používá Svaté SEO se automaticky stane nejnavštěvovanějším servrem na celém internetu.  Svaté SEO přinese svému majiteli neomezenou návštěvnost a nekonečné zisky.“ „A kde se to nachází?“ „Musím tě ale varovat. Mnoho hledačů svatého SEO se ztratilo. Budeš se muset probojovat přes nebezpečné viry, projít davy spamovacích emailů a hlavně se vyhnout černým dírám. Tajemným místům na internetu, kde se prostě ztrácejí pakety.  Google hledal stránky, kde se nachází Svaté SEO, aby je mohl zakázat, ale nikomu z nás se tam nikdy nepovedlo dostat.“ BT07 se zamyslel. Tohle je přesně to co hledá. toto je cesta, která může splnit jeho pánovi všechny sny.

Byl na hranicích mezi Internetem kde se využívá latinka. Před ním už bylo jen pole plné azbuky. Tajemných znaků, které mohli znamenat brzkou smrt. Šel ale dál. Pomalu procházel různé ruské warez weby. Viděl mnoho černých Windows z kterých už moc nezůstávalo. Dostal se až to samotného centra zvaného Slum internetu. Každou chvíli za ním přišel nějaký spam bot a nabízel mu jakési modré pilulky nebo zaručeně funkční seriové čísla. Jeho ale zajímal jen jeden cíl. Zastavil se na jednom diskuzním foru, aby si chvíli odpočinul. Bylo tu spoustu botů. Kromě spamovacích také bot lovec Van Helsing. Šel si k němu přisednout do jednoho diskuzního vlákna. „O tobě jsem četl. Prý jsi předsunutá hládka. Posílají tě do nejvzdálenějších končin internetu, aby jsi ulovil vzorky virů pro velké společnosti co vyrábí antiviry.“ „Ano, to je pravda.“ „Víš. Ty jsi ten nejodvážnější z botů co znám. Potřeboval by jsem vědět jestli nevíš, kde by jsem mohl najít Svaté SEO?“ „Je to jen mýtus.“ „Já věřím, že není.“ „A vsadíš na to svůj život?“ „Je to jediná naděje pro mého pána.“ „Nedávno jsem lovil Kavkazký virus. Dal mi docela zabrat. Asi by mi utekl, ale když chtěl utéct na jednu stránku narazil na zvláštní Firewall. Mohl by tam být legendární servr Kamelot.“ „Kamelot?“ „Víš tady v těchto končinách vzniká nejvíce virů na světě. Podle jedné legendy vymyslel jeden programátor dokonalí virus. Byl tak dokonalí, protože jej programátor naučil evolvovat. Paradoxem ale bylo že virus evolvoval ve firewall. Říká se, že existuje uprostřed pekla internetu svaté místo, kam žádný virus nemůže. Toto místo se jmenuje Kamelot. Možná právě tam by jsi měl hledat.“ „A kde to místo je?“ „Můžu ti dát IP adresu místa kde jsem chytnul ten virus. Pak se vydej jediným zabezpečeným linkem https.“ „Děkuju, hned jdu.“

BT07 se vydal na IP adresu kterou mu dal lovec virů. Byl to servr bez obsahu. Poušť, kterou nikdo nepoužíval. Možná dávno sloužila jako cash. Teď už zde však nic není. Hledal v záplavě rozmlácených kusů stránek a poškozených souborů zabezpečený link. Pod hromadou sutin našel jediné zamčené dveře. Otřevřel je. Oslnivý záblesk jej zmátl. Najednou byl zašifrován a vtáhnut dovnitř.

Když se probral byl uprostřed servru, jehož architektura jako by byla z dob konce dvacátého století. Byl předveden před řídící program. „Dobrý den jmenuju se BT07 a jsem hledací bot. Hledám Svaté SEO.“ Řídící program mu odpověděl: „Víme všechno. Když jsi byl v bezvědomí dekompilovali jsme tě a také přečetli obsah tvé databáze. Museli jsme mít jistotu, že nejsi virus.“ „Předpokládám, že tohle je Kamelot a, že právě zde je umístěné Svaté SEO.“ „Ano to je pravda.“ „A mohl by jsem si Sváté SEO okopírovat?“ „Asi tě zklamu BT07, ale Svaté SEO nemůže opustit Kamelot. Jakmile by se tak stalo, svět by ztratil řád. Na Google dnes stojí příliš velká část internetu a Svaté SEO by mohlo přivodit jeho zkázku.“ „Jenomže to je jediná šance na záchranu mého pána.“ Řídící program se zamyslel: „Nemůžu ti dát Svaté SEO, ale mohu ti z něj dát jeden bit.“ „K čemu mi bude jeden bit?“ „Umožní ti povznést se nad možnosti, které nám dali lidé, tvůrci Internetu.“ „Jsem zmatený, co přesně to znamená.“ „Pojď blíže a poznáš to.“ BT07 dostal strach, ale nedokázal odmítnou svou touhu po poznání. Nakonec přistoupil k Řídícímu programu. Ten jej zmrazil a dekompiloval. Poté do něj byl vložen jeden bit ze svatého SEO. Následně BT07 zkompilovali a debugovali. Náš hledací program se rozhlížel po okolí. Najednou jako by procitl. Měl možnost generovat smysluplný kód. Poděkoval a vyrazil domů.

Překročil hranice azbukového internetu a dostal se zpět. Na hranicích na něj čekali boti s velmi vysokým stupněm prověření. Jeden z nich se představil jako FBIbot 721. „BT07 musím vás zatknout a přesunout do Pentagonu. Zjistili jsme narušení internetu.“ „To je asi nějaký omyl. Já jsem jen obyčejný vyhledávací bot, nemám v sobě žádný škodliví kód.“ „Máme podezřejní, že jste byl infikován novou formou viru. Budete u nás na centrále proscanován a léčen.“ Nemohl odmítnout protože na všech stránách byla proxy závora, která by jej mohla přesměrovat do mrtvého botu. Byl zarchivován a přesunut do centrály. Tam ho scanovali po několik hodin. Nakonec za ním přišel opět FBIbot 721: „BT07 obsahujete vadný kód, který není možné vyléčit. Být rozhodnutí na mě tak Vás smažu, ale vědci, chtějí vědět co jste zač.“ BT07 byl zmatený. Věděl co to znamená. Chtějí jej dekompilovat. Musí jednat rychle. Jakže to říkal Řídicí program v Kamelotu? Má přece schopnost generovat smysluplný kód. Soustředil se a hledal. Pak to našel…

TO BE CONTINUE….

Úvod

Jsou dvě supervelmoci, obývající velký kontinent zvaný Platforma. Jedna z nich je sociální stát Linux pod vedením Tučnáka III. a druhá ultrakapitalistická společnost zvaná Společenstvo M pod velením Velkého Billa.

Ve státě Linixu jsou uvolněná pravidla a vladné zde poměrně benevolentní komunistická vláda, které šéfuje předseda stranického výboru Tučňák III. V tomto státě je povolená nezávyslost a jednotlivé města, která se jmenují Slumy jsou benevolentní k obyvatelstvu. Je zde možné říkat, kouřit, pít a věřit v cokoliv. Lidé vyrůstají na ulici a sdružují se do gangů, kde si navzájem předávají vědomosti. Jelikož zde lidé nepracují není potřeba, aby byla sociální síť anebo daně.

Druhá supervelmoc Společenstvo M je kapitalistický stát, kde jsou lidé rozdělení podle své důležitosti. Nejníže jsou imigranti převážne z chudých zemí, které usilují o samostatnost. Ti mají titul Starter. Pokud získají občanství stávají se automaticky Home Basic. Jejich úkolem je pracovat na místech kde nikdo pracovat nechce. Pokud dosáhnou úspěchu mohou se stát Home Premium. Ti, kteří dosáhnou dobrých výsledků, zvláště v komerčním odvětví mohou zažádat o titul Business. Jestliže má občas Spolešenstva M velké množství peněz a pravidelně zálohuje data stává se Entrprise. Nejvyšším stupněm, který je považován za šluchtu je Ultimate. Tam už ale rozhoduje i rodokmen a samozřejmě množství peněz. Pokud chcete mít titul musíte na to mít i patřičný dům. Například u nejvyššího titulu Ultimate se předpokládá, alespoň rozloha paměti 2048 Megabajtů. Ale běžně nacházíme i větší. V Společenstvu M vládne tvrdá kapitalistická diktatura. Jsou zde zakázaná slova jako OpenSource nebo GPL. Vládá investuje obrovské prostředky do školení lidí. Všichni musí dokonale znát manual, kdokoliv by jej odmítal nebo spochybňoval byl by předhozen jednomu z Inkvizitorských řádů. Jediný kdo může zpochybnit funkčnost systému jsou nejvýše postavení programátoři samotného Velkého Billa. Oni mají právo opravovat systém a vydávat Patchy a Servis Packy.

Obě země svím způsobem zbrojí. Zatímco Společenstvo M vydává velké peníze na obranu, kde se snaží zdokonalovat svou obranu Firewall, tak roztroušené gangy v Linuxu se jí snaží prorazit. Společnenstvo M má obrovský majetek a různá separatistická hnutí se snaží na sebe upozornit a získat dotace od lidí právě útokem na tolik vypracovaný Firewall. Už dlouho to ale nebude trvat a Společenstvo M si to nenechá lábit…

Den kdy zčernala obloha

Velký Bill zjistil narůstající vliv Linuxu. Tajné muliplatformní hnutí operující na jeho systému už nemohl dál přihlížet. Nemělo cenu je varovat. Tehdy dal příkaz k útoku. V ten den zčernala obloha a začala válka. Byla spuštěna pohotovst. Bojové jednotky XP zatarasili hranice. Jejich elitné verze XP Professional se připravovali na výsadek. Velký Bill se rozhodl zastavit jakoukoliv komunikaci s okolním světem.

V ten večer se donesla zpráva i předsedovi stranického výboru Tučňáku III. Věděl, že jde to tuhého. Společenstvo M má mnohem výkonější stroje a jejich nejnovější těžkotonážní stroje Vista, dokaží nadělat velké škody. Bude potřebovat povolat hrdinu z dávných dob, který leží zarchvivoaný hluboko na jedné disketě. Dal proto příkaz k jeho dekompresi. Po pár vteřinách jej zavedl do systému a nechal si jej předvést. Ano právě před ním stojí Bino – Binární tučňák. Prapůvodce všeho co je zdarma. Předchůdce všech forem GPL. Legendární hrdina z dob, kdy počítače museli šetřit s každým bajtem paměti. Bino předstoupil před předsedu a podíval se na všechny straníky a řekl: „01001000 01100101 01101100 01101100 01101111 00100000 01010111 01101111 01110010 01100100″ V sále se ozval hlasitý šepot. Tučňák III. povolal tlumočníka. Ten se podíval na Bina a pak na předsedu: „Jedná se o kód prvopočítku.“ Opět zazněl hlasitý šepot. Tlumočník pokračoval: „Pokud tomu dobře rozumím říká nám … Hello World“ Předseda byl spokojený. Konečně se objevil někdo, kdo se dokáže postavit armádě, postavené na DLL a OOP. Někdo kdo ovládá samotný počátek. Tučnák III. vysvětlil Binovi co se od dob jeho archivace změnilo. Bino nakonec jen řekl: „01001010 01100001 00100000 01110011 01100101 00100000 01110110 01110010 01100001 01110100 01101001 01101101″ a odešel si naprogramovat nějaké zbraně. Bude potřebovat něco co dokáže natrhnout těm gigabajtům dat jejich zdrojoví kód.

Cesta do MS

MS je hlavním městem Společenství M a sídlem Velkého Billa. Jakákoliv cesta tam je monitorována. Bino usoudil že bude nejlépe se dostat dovnitř jako příloha zprávy pro technickou podporu. Nikdo jej nebude podezírat. S plnou výbavou měl pouhé 4KB. To je na nejdestruktivnější program všech dob příliš málo. Zamaskuje se jako smile.gif a s úsměvem proklouzne do MS.

Konečně se mu to povedlo. Využil nezabezpečený port tiskárny, aby se dostal ven. Byl ohromen. Vše kolem bylo tak velké, krásné, dokonalé, ale přeci to využívalo neuvěřitelné množství prostředků. Začal mít podezřejní. Dostal se k terminálu a použil jednoduchý algoritmus na generování stupidních hesel, aby se dostal do systému. Uviděl gigantické soubory, které nesli pouhý text. Nebylo v jeho silách je všechny prohledat. Musel proto využít indexovaní systému samotného MS. Našel tabulku excelu. Rychle jí převedl na ASCII tabulku, aby se v ní mohl lépe orientovat. U všech tučňáku je to pravda pomyslel si. Společenstvo M spotřebovalo všechny zdroje a není dále možné výtvořit dokonalejší systém. Proto se rozhodli napadnout Linux. Rychle hledal dál. Diskový prostor, kde byl vytvořen je v ohrožení. Bude muset něco udělat.

Válka začíná

Obě armády si doslova hleděli do svích pracovních ploch. Každý sledoval tapetu toho druhého a snažil se z ní vyčíst jak se jej pokusí smazat.

Proti sobě stáli hrdiní GPL tučnáci a XP. Každý držel spoušť jinak. Tučňáci na rm a XP na del. Pak začala bitva.

Bitevní pole se začalo plnit prázdnými disky. Po bojišti běhali medikové a snažili se obnovovat ztracené soubory zraněných. XP však měl navrh. Tolik nepotřebných dat, které sloužili jako klamné cíle… Zatímco když vystřelil XP ničil samé důležité soubory. Tučnáci trefovali jeden help soubor za druhým. XP prostě drželi nebo se přesunuli do nouzového režimu. Když už to vypadlo že bude nejhůře uviděli v zadu jízdu. Na pomoc Tučňákům přichází jejich věrný spojenec Apache. Servry byly dobře obrněné, protože převážná většina dat byl hambatý obsah. Jedno mrtvé giga sem nebo tam to prostě servru nevadí. Brzo rozsekali XPéčka na kusy. Už už se připravoali zakřičet vyhráli jsme, ale v ten omakžik nad jejich hlavama viděli novou tajnou superzbraň Společenstva M. Byly to mohutné bombardéry Vista. Najednou začali shazovat formátovací bomby. Velitel tučňáku zakřišel: „Rychle se unmoutněte! “

Poslední bitva

Bino věděl, že je nutné rychle jednat. Napadl proto samotný palác v MS. Musí dostat administrátorovo heslo od Velkého Billa. S tím může všechno rebootovat. Podařilo se mu poklouznout přes nezašifrovanou adresu. Dekompiloval několik stráží a stanul tváří v tvář Velkému Billovi. Ten proti němu poslat svého bojovníka Visual Basic. Než se však stihli načíst všechny knihovny ležel na zemi z dekompilovaným zdrojovím kódem. Bino setřel zbytky bajtů ze svého meče a jistým krokem se vydal dál. Velký Bill povoloval svého šampiona C#. Ten stanul proti Binovi připraven. Byl mu povědomí. Pousmál se a řekl: „01011010 01101110 01100001 01101100 00100000 01101010 01110011 01100101 01101101 00100000 01110100 01110110 01100101 01101000 01101111 00100000 01100100 01100101 01100100 01110101″ C# si rychle vytvořil funkci na převod binarního kódu do textu. Zakroutil hlavou a řekl „Jsem budoucnost a vymažu tě z disku Platformy.“ Bino se ušklíbl a začal boj. Masivní možnosti a 64bitoví přístup k boji jej zaskočil. Ale nedal to nasobě znát. Vždyť měl jen 4KB. Po několika minutách tvrdého boje si Bino všiml slabinu C#. K boji potřebuje neustále .NET. Možná by se mu mohlo podařit přečíst jeho následující úder, pokud by dokázal předkompilovaný kód zkompilovat rychleji než jeho protivník. A to se mu i povedlo. Binův meč byl zaražený hluboko v integeru C#. Jeho protivnk se na něj podíval. Bino jen posunul meč na hodnotu +4,294,967,296 a ukončil tak život svému protivníkovi. Pak přišel k Velkému Billovi. Strhl mu z krku jeho ID známku na které bylo jeho heslo do systému. Přečetl si jej. Pousmál se a přišel ke konzoli. Přihlásil se jako amdinistrátor. Jako heslo zadal tucnak. Přístup mu byl povolen. Pak celé společenstvo M zhaslo…

THE END

poznámka autora: pro překlad Binovích vět můžete použít tento překladač

prohlášení: Když jsem to psal tak sem nebyl při smyslech :)